Úniky energie v nízkoenergetických domech (ROZHOVOR)

Úniky energií v energeticky úsporných domech jsou v současnosti často diskutovaným a hojně zmiňovaným tématem. Jak poznáme, že z domu uniká větší množství energií nebo kde jsou "slabá" místa, kde k úniku dochází? Odpověďi nejen na tyto otázky vám přinášíme v rozhovoru s odborníkem v oboru panem Karlem Murtingerem.

Karel Murtinger je známý energetický poradce a odborník na zateplení budov a úspory energií v domácnosti. Je vystudovaný chemik a už dlouhá léta se zajímá o problemaiku solární energie a jejího využití a o vztah mezi energií a životním prostředím. Od roku 1999 pracuje jako energetický poradce a konzultant pro tematiku úspor energie a obnovitelných zdrojů energie. Můžete ho kontaktovat skrze středisko EKOWATT.

Jak často se setkáváte s úniky tepla u bytů nebo domů? Jaké byty či domy to nejčastěji jsou?
Velmi často, především u starších domů. To je ovšem trochu “výběrový efekt”, já se na to sám aktivně ptám při každé konzultaci, protože tím je třeba při renovaci domu začít, teprve pak je na řadě řešení topného systému. Občas se ale s tím lze setkat i u poměrně nových domů, které byly postaveny s úmyslem minimalizovat cenu.

Jsou tyto problémy dány už špatnou konstrukcí takového objektu, nebo se většinou jedná o problémy spojené s jednotlivými prvky domu či bytu (např. okna, dveře)?
Obojí, u domů starších 50 let je to dáno prostě tím, že tehdy nebyly ani možnosti ani motivace to řešit. U nových domů to někdy může být nevhodným projektem nebo špatným provedením (například netěsnosti v podkroví).

Jak majitel pozná, že mu z domu či bytu uniká energie?
Energie, resp. teplo, uniká vždy, jde jen o to, jak moc. Nejlepší je porovnat roční spotřebu energie na vytápění přepočtenou na 1m² vytápěné podlahové plochy s hodnotou kterou uvádí norma (viz článek Potřeba energie pro NZEB). Pokud je to více než 100kWh pak je velmi vhodné s tím něco zkusit udělat. Není vždy zcela jednoduché spotřebu energie na vytápění zjistit, pokud si na to někdo netroufá, může navštívit s plánky domu nejbližší poradenské středisko EKIS, kde mu zdarma poradí, nebo mu mohou udělat placený energetický audit.

Jak si může majitel objektu sám a snadno monitorovat, kde z objektu uniká nejvíc energie?
Zde můžu uvést rovnou několik příkladů:
-   v zimě je v domě hodně suchý vzduch – to znamená, že je pravděpodobně velká infiltrace (netěsná okna a dveře)
-   v rozích a za nábytkem se dělá plíseň – to znamená špatné tepelně-izolační vlastnosti stěn, ale někdy je to ve spojení naopak s nedostatečným větráním nebo osazením nových těsných oken do starého domu.
-   letní přehřívání horního podlaží pod půdou – to obvykle svědčí o špatné nebo žádné tepelné izolaci stropu.

Pokud majitel zjistí, že uniká teplo okny nebo dveřmi, může sám a rychle učinit základní nápravná opatření? Jaká to jsou? Kdy už je nutné volat odborníka?
Může provést zatěsnění (viz článek Táhne na vás oknem? Pár praktických rad, jak se vypořádat s utěsněním oken). Dále lze vyměnit jednoduché sklo ve vnějším křídle za izolační dvojsklo. Podle mého názoru je ale lepší to svěřit specializované firmě, než si to dělat sám. Pokud tedy člověk není zkušený kutil.

Dnes je moderní stavět energeticky úsporné domy, u kterých jsou vyšší požadavky na tepelně izolační vlastnosti oken a jejich zasklení. Co všechno musí okna splňovat, aby odpovídala nízkoenergetickému standardu?
Pro energeticky úsporné domy je vhodné použít okna, která mají součinitel prostupu tepla U2.K), včetně rámu. Pro pasivní domy se doporučují lepší hodnoty, zde se používá zasklení s Ug < 0,6 (jde o trojsklo) a rám by měl být opatřen vhodnou tepelnou izolací.

Hraje z pohledu tepelných ztrát významnou roli i materiál, ze kterého je vyroben rám okna?
Ano, např. dřevo nebo hliník mají příliš velkou tepelnou vodivost a proto je vhodné opatřovat je tepelnou izolací nebo orámování křídel schovat za ostění.

Jak jsou na tom z tohoto hlediska rámy plastových oken?
Plast má tepelnou vodivost srovnatelnou se dřevem. Na rozdíl od dřevěných rámů jsou ale plastové rámy tvořeny dutými profily rozdělenými na více "komor” v nichž je vzduch. Takže plastové rámy izolují lépe než rámy z plného dřeva.

Jakými jinými způsoby ještě k únikům energie dochází?
Například větráním pomocí takzvané mikroventilace t.j. uvolněním okna tak aby přestalo být těsné. Vhodnější je proto používat rekuperační větrání nebo větrat krátce průvanem.

Jak častým zdrojem úniků tepla bývají vchodové dveře? Jsou úniky dveřmi ty z výraznějších?
Na našem trhu, pokud vím, zatím neexistují vchodové dveře, které by měly tepelné ztráty znatelně menší než nejlepší okna. V Rakousku či Německu lze vidět v energeticky úsporných domech venkovní dveře s tloušťkou izolantu (obvykle PU pěna) přes 100 mm. Obvykle se proto u nás tepelné ztráty vchodových dveří řeší vytvořením zádveří.
"Dalším znatelným rozdílem (v Německu) je absence zádveří (u rodinných i bytových domů) tak jak jej známe od nás - tedy většinou nevytápěné dveřmi oddělené místnosti za vstupem či vchodem do domu. Důvody pro to jsou v podstatě dva - jednak mají "německé" vstupní dveře výrazně lepší tepelně-izolační vlastnosti a vysokou vzduchotěsnost. Druhý důvod je spíše psychologický, než technický a souvisí se zvyklostmi, neboť v mnoha zemích není zvykem vítat hosty v zádveří " při přezouvání", ale až v obytné části bytu, což je u nás na většině míst bohužel nemožné." Zdroj časopis Alternativní energie, 4/2007

Můžete nám shrnout, co by si měl majitel domu či bytu ohlídat, aby úniky energie byly minimální? Jaká preventivní opatření by měl provést každý majitel domu či bytu?
Pokud teprve dům staví, tak kvalitní projekt a kvalitní stavební dozor a nejlépe stavět dům co energeticky nejúspornější. Pokud rekonstruuje, pak zateplit fasádu (15 až 20 cm kvalitní izolace), zlepšit těsnost stávajících oken nebo osadit nová s trojsklem, zateplit strop resp. podlahu půdy (20 až 30 cm minerální či skleněné vaty nebo foukaná izolace). Využít bezplatného poradenstvi EKIS.